9. kapitola – S pravdou ven aneb věř svým instinktům

Jak Harry řekl, tak udělal. Druhý den poté co ho Sirius s tátou vyslýchali, šel do knihovny. Musel si najít nějaké knihy, které by mu pomohli nejen s bílou magií, ale tak trochu se vším. Měl jít znovu do Bradavic a tak si potřeboval obnovit pár věcí které už částečně pozapomněl.



Když vešel do knihovny, vydal se rovnou k regálům kde byla útočná kouzla bílé a černé magie. Vytáhl jednu knihu, jmenovala se: Nejdůležitější kouzla bílé magie, a dal se do čtení.



Po půl hodině mu přišlo jakoby ho někdo pozoroval. Sáhl do kapsy kde stiskl hůlku. Věděl, že by tu neměl být nikdo kdo by mu chtěl ublížit, ale přece jen, naučil se nevěřit.



„Je tam někdo?“zeptal se předem pro případ.



Nikdo se neozval. Rozhlédl se kolem, ale nic podezřelého neviděl. Pocit, že ho někdo sleduje ale neustal, i tak pustil hůlku a pokračoval ve čtení.



Ron hledal Miu po celém hlavním štábu. Poté ho napadlo, že by mohla být jak jinak než v knihovně, takže se tam vydal. Chtěl ji překvapit, tak šel potichu.

Otevřel dveře, když uviděl jak se někdo schovává za regálem knih. Potichu k tomu dotyčnému přišel a položil mu ruce na ramena. Dotyčný se hrozně lekl a otočil se.



„Sakra Rone, co to vyvádíš?“zašeptala Mia.



„Já? Proč ty se tu schováváš jako zloděj,“odvětil hlasitěji Ron.



„Pšš, buď zticha, jinak nás uslyší,“napomenula ho Mia.



„Kdo nás uslyší?“nechápal Ron.



„Harry,“řekla Mia.



„Ty sleduješ Harryho? Proč proboha?“vykulil oči Ron.



„Copak sis toho opravdu nevšiml? Jak se poslední dobou chová? Jak mluví? A co třeba jak začal chodit z ničeho nic s Ginny,“vyjmenovávala Mia.



„Co je na tom zvláštního? Vypadá zamilovaně a Ginny je do něj blázen od druháku,“argumentoval Ron.



„Já netvrdím, že jí nemiluje, ale copak ti nepřijde divný, že si prostě Ginny z ničeho nic začal víc všímat?“odvětila Mia.



Ron chvíli uvažoval. Skutečně se jeho nejlepší kamarád choval poslední dobou zvláštně. Jakoby předčasně dospěl. Ale to přece ještě nic neznamená.



„A co chceš zjistit tím, že ho budeš sledovat?“zajímalo Rona.



„Cokoliv co nám napoví co se s ním děje,“odpověděla Mia a dál sledovala Harryho jak čte.



Ten najednou vstal a aniž by vyndal hůlku, vyčaroval si klona, který se nápadně podobal Luciovi Malfoyovi a začal na něj metat kouzla, která ani Mia a Ron neznali.



„Vidíš?“pošeptala Mia Ronovi.



Harry trénoval, ale stále měl podezření, že ho někdo pozoruje a řekl: „Vím, že jste tady a sledujete mě. Klidně můžete vylézt, já vás nekousnu,“řekl dostatečně nahlas, aby se to rozlehlo celou knihovnou.



Ron a Mia vyšli zpoza regálu.



Harry překvapeně nadzvedl obočí. „Rone, Mio? Nenapadlo by mě, že zrovna vy dva máte potřebu mě sledovat.“



„Tak to není,“řekla Mia.



„Jen jsme si všiml, že se s tebou něco děje a už jsme tomu nemohli nadále nečinně přihlížet,“vysvětlila Mia.



„Mohl jsme tušit, že na to přijdeš Mio. Vždycky jsi byla bystrá,“usmál se Harry.



„Bohužel jsi ale nebyla první kdo si toho všiml. Ptali se mě na to už Sirius s tátou a mě nezbývá nic než vám říct to samé co jim,“řekl Harry.



„Sedněte si, je to trochu delší,“řekl a ukázal ke křeslům.



„Slyšela jsi Mio někdy o jiných dimenzích? Třeva o těch, které jsou téměř stejné s tou naší?“zeptal se Harry.



„Jednou jsem o tom četla studii. Napsal jí jistý Morfeus Downdown. Podle něj je existence jiných dimenzí velice pravděpodobná. Píše o svých pokusech se s jinou dimenzí spojit, ale bohužel se mu to nepovedlo,“řekla Mia. „Nechápu, ale proč tě to zajímá.“



„Protože jsem živý důkaz toho, že jiné dimenze existují a že je možné je navštívit, když jste dost mocný čaroděj,“řekl Harry.



„Ty nejsi náš Harry?“vyletěla z křesla Mia.



„Sedni si Mio, jsem to já. Váš nejlepší kamarád, váš přítel, Harry James Potter. Jen s trochou více znalostí a zkušeností. To je vše,“ řekl Harry, aby jí uklidnil.



„Co tím chceš říct?“nechápal Ron.



„To, že jsem z jiné dimenze. Z dimenze, která je totožná s touto. Jen v mé dimenzi je Voldemort po smrti a smrtijedi dřepí v Azkabanu,“vysvětlil mu Harry.



Ron se zašklebil. „Tak takovou dimenzi bych bral.“



„Proč jsi tedy taky, když jsi mohl klidně žít ve své dimenzi?“nechápala Mia.



„Neměl jsem tam nic ani nikoho kdo by mě tam držel,“řekl Harry trochu smutnějším hlasem.



„Co je to za blbost? Co my dva? Tví rodiče, Remus, Sirius,“vyjmenovával Ron.



„Ne, nikoho z nich. Řekl jsem, že má dimenze je skoro stejná s touto, ale nějaké odchylky se najdou.

„Tady mám rodiče, zatímco v mé dimenzi zemřeli před devatenácti lety, jste tady vy dva, zatímco Ron a Mia z mé dimenze zemřeli při ničení Voldemorta. Svého kmotra, o kterého jsem přišel na našem ministerstvu a před pěti lety. Mám pokračovat?“zeptal se.

Mia byla zděšená.

„Skutečně tě tam nic nedrželo,“řekla po chvíli Mia.



„To skutečně ne,“přikývl Harry.



„Nevím jestli bych se někdy dokázal smířit se smrtí vás dvou,“řekl z ničeho nic Ron s naprosto vážnou tváří.



„Slibuju, že nebudeš muset,“dal mu ruku na rameno Harry. „Nedovolím, aby se komukoliv z vás něco stalo. Mám vymyšlenej plán jak Voldemorta v co nejbližší době zabít. Snad vyjde.“

„Hádám, že ho chceš provést sám,“řekla Mia.



„A já zase, že mi to nedovolíte,“pousmál se Harry.



„To si piš,“přikývl pobaveně Ron.



„Ještě něco. Kolik je ti let?“zajímalo Miu.



„Jestli si se mnou chceš něco začít Mio, tak jsem na tebe trochu starej,“zasmál se Harry.



„Hej, to rozhodně ne. Jen mě to zajímalo,“ohradila se Mia.



„Dvacet let, ale nikomu ani muk,“řekl Harry.



Ron a Mia zůstali s otevřenou pusou civět.



„Copak, něco se vám nelíbí?“řekl pobaveně Harry.



„No, to je teda síla,“konstatoval Ron.



„Naprosto souhlasím,“přidala se Mia.



„Kam jsi šel po Bradavicích?“zeptala se.



„Na Bystrozorskou akademii,“řekl Harry. „Proto jsem věděl ty věci o Moodym. Jsem bystrozor, takže jsem měl ke složkám na ministerstvu volnou cestu.“



„Jestli si bystrozor, tak musíš umět spoustu skvělých kouzel, která se v Bradavicích neučí,“chytil se toho dychtivě Ron.



„Já myslel, že tě učení nebaví,“zasmál se Harry.



„To ne, ale nerad se dívám na smrtijedy ze země, když do mě kopou s mou hůlkou v ruce,“řekl Ron popravdě.



„Ron má pravdu. Vždycky jsi byl v obraně dobrý. Naučíš nás něco? Musíme se umět bránit ještě víc než jindy,“řekla Mia.



„To je pravda. V mé realitě tě to taky napadlo Mio,“usmál se na ní Harry.



„Založili jsme v pátém ročníku kroužek obrany jménem Brumbálova armáda,“



„To zni dobře,“řekla Mia.



„Co kdybychom to probrali později? Chtěl jsem ještě Siriovi a tátovi něco ukázat,“řekl Harry.



„Jasně, ale nějaká kouzla nás naučíš,“nevzdávala se Ron.



„Jasně Rone,“zavolal na něj ode dveří Harry a šel do Siriova pokoje.



Zaklepal a strčil hlavu do dveří.



„Můžu?“zeptal se.



„Jasně,“usmál se Sirius.



„Chtěl jsem tobě a tátovi něco ukázat, šel by si se mnou nahoru?“navrhl Harry.



„Jo, jen budeme muset skočit pro Jimmyho,“souhlasil Sirius.



„Tak co si nám chtěl ukázat?“zeptal se nedočkavě Sirius, když už byli všichni tři nahoře.



„Ještě před tím jsem vás chtěl upozornit, že Mia a Ron už ví celou pravdu. Mia na to přišla, tak jsem se rozhodl, že jí to řeknu dřív než z toho vyvodí nějaké špatné závěry,“řekl Harry.



„To je dobře, aspoň se před nimi nemusíš už skrývat,“souhlasil James.



„To jo,“přikývl Harry.



„Říkal ti tati Sirius o mých pokusech o zvěromagii?“zeptal se Harry.



„Jasně, že říkal. Říkal, že máš po mě talent,“usmál se James.



„Chtěl jsem se ti omluvit Sirie, že jsem tě trochu vodil za nos. Já totiž zvěromagii ovládám už nějaký ten měsíc obstojně. „Jen mi ten přenos z mé reality do té vaší vzal moc energie. Proto mě ty přeměny tak vyčerpali,“řekl Harry.



„V pohodě, myslím, že už si Sirius zvykl, že ho spousta lidí převážně ženského pohlaví vodí za nos,“zasmál se James.



„To si nemusel Dvanácteráku, náhodou jsem teď hodně naštvaný,“dělal uraženého Sirius.



„No tak já vám to ukážu ať už před vámi nemám žádné tajnosti a pak klidně můžeš jít Sirie. Nebudu tě nutit tady zůstávat, když jsi na mě tak naštvaný,“snažil se udržet vážnou tvář Harry.



Mrkl na tátu a za chvíli už tu stál krásný vlk. Sirius jakoby zapomněl, že se někdy zlobil a hned se přeměnil v Tichošlápka a začal se s Harrym honit po místnosti.

James se smál až mu tekly slzy.



„Co tady sakra vyvádíte? Jste slyšet až do kuchyně,“vběhl dovnitř Remus.



„Kde se tady vzal ten vlk?“zeptal se.



Harry se přeměnil zpátky, když Rema uviděl.



„Děje se něco Remusi?“zeptal se Sirius, který už se taky přeměnil zpátky.



„Ty jsi zvěromág Harry? Jak jsi to tak rychle stihnul?“nechápal Remus.



„Nestihl, umím to už trochu dýl,“řekl Harry.



„Myslíš ze své reality?“uhodl Remus.



Harry se překvapeně podíval na Siria a tátu.



„No, nekoukej se tak. Museli jsme mu to říct,“obhajoval se Sirius.



„Docela by mě zajímalo kdo to ještě neví. To jste rovnou mohli poslat zprávu do Denního věštce,“řekl ironicky Harry.



„Co si tim chtěl říct, kdo to ještě neví? Vždyť to víme jen my tři,“řekl nechápavě Remus.



„A taky Mia s Ronem. Přišli na to prakticky sami,“řekl Harry.
18.12.10 17:30
magie-v-obraze
Škola není hospoda, aby se do ní chodilo pravidelně
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one